O přepisech cizích slov

Tento příspěvek chci věnovat přepisům cizích slov a jejich používání v českých médiích.

Citace z Wikipedie:

"Transkripce v lingvistice představuje přepis textu z jednoho druhu písma do druhého.

Používá se např. pro přepis výslovnosti cizích slov a jmen ve slovnících, zeměpisných názvů na mapách a v médiích či pro přepis výslovnosti v lingvistických textech. To, že je založena na výslovnosti, má za následek, že konkrétní schéma transkripce odráží nejen zdrojové a cílové písmo, ale i zdrojový a cílový jazyk."

V případě, kdy jsou v českém textu uváděna slova z cizích jazyků používajících jiné písmo než latinku, je nutné tato slova přepsat do češtiny, aby čtenář věděl, jak s nimi naložit, tj. jak je správně vyslovit. V případě některých jazyků je takový přepis do češtiny problematický z toho důvodu, že kromě jiného písma disponuje daný jazyk i odlišnými hláskami, které se v češtině nevyskytují, a je potřeba se s tím nějak vypořádat. Aby to nebylo tak jednoduché, je potřeba zmínit, že rozlišujeme transkripci (přepis) a transliteraci (věrný přepis).

Citace z Wikipedie: "Transliterace je věrný přepis psaného slova (textu, typicky zeměpisného názvu nebo jména osoby) z jednoho druhu písma do jiného. Význam má zejména pro odborné lingvistické účely."

Transliterace je přímý přepis jednotlivých hlásek daného slova, tak jak jsou zapsány v příslušném jazyce v něm užívaným písmem. Transkripce je pak převod do podoby české (nebo anglické či jiného jazyka) výslovnosti daného slova. V každém jazyce bude mít tedy transkripce jinou podobu, s ohledem na způsob zápisu a výslovnosti slov v daném jazyce.

Nejlépe se vše vysvětluje na příkladech, zde je tedy pár příkladů přepisu slova "měsíc" z různých jazyků:

Japonština:
つき - tsuki (angl. přepis) / cuki (český přepis) // tsuki (transliterace) // měsíc (překlad)

Tibetština:
ཟླ་བ - dawa (angl. i český přepis) // zla wa (transliterace) // měsíc (překlad)
- Zde je anglický i český přepis stejný, protože v tomto případě není rozdíl v anglických a českých hláskách.

Čínština:
月 - yuè (angl. přepis, tzv. pinyin) / jüe (český přepis) // měsíc (překlad)
- Zde transliterace chybí, protože čínské písmo není hláskové, ale znakové, tzn. že jeden znak nereprezentuje jednotlivou hlásku, ale typicky kořen slova, popř. celé slovo.

Ruština:
ме́сяц - mesyats (angl. přepis) / mésjac (český přepis) // mésjac (transliterace)
- V tomto případě je transliterace stejná jako transkripce, protože ruština používá více méně stejné hlásky jako čeština, tzn. zapsané slovo není třeba dále upravovat pro účely výslovnosti.

V době globalizace a informačních technologií se však věci paradoxně mírně komplikují. Vyskytuje se takový fenomén, kdy se určitý výraz rozšíří po celém světě obvykle v anglickém přepisu, a to rychleji, než se zaužívá jeho místní (v našem případě český) přepis.

Příklad: Japonské označení pro ničivou mořskou vlnu, cunami (津波 / つなみ, transl. tsunami; dosl. dlouhá vlna v přístavu), je tak mediálně frekventovaný výraz, že jej česká média obvykle přebírají ze zahraničních zdrojů v nezměněné podobě, jako tsunami, i když správný český přepis zní: cunami.

V českých médiích také můžeme často vidět například ruská slova zapsaná anglickým přepisem. Proč ale používat v češtině anglický přepis, který je uzpůsobený k tomu, aby usnadnil výslovnost daného slova anglicky mluvícím osobám? Smysl to má snad jen v případě názvů společností, podniků apod. nacházejících se v zahraničí. Bude-li například ve Vídni ruská kavárna s názvem "Natascha" (německý přepis ruského jména "Наташа"), nebudeme asi tento název přepisovat do češtiny jako "Nataša", ale použijeme originální název, protože se jedná o konkrétní místo s originálním názvem a v podstatě i registrovaný firemní název.

Rusové mají nevýhodu, že používají jiné písmo než zbytek světa, takže musí všechno zahraniční přepisovat do azbuky. Má to ale i svou výhodu, protože když přepisují slova či jména z angličtiny, tak je přepisují přímo transkripcí, tj. tak, jak se vyslovují, a nemusejí bádat nad tím, jak se to které anglické slovo vyslovuje. Kdežto my používáme stejné písmo jako anglicky hovořící národy, takže jejich slova přepisujeme transliterací, tzn. stejně, jak se píší, a pak máme často problém s jejich výslovností.